Chce li kto život sv…torzovité slovo […]text doplněný editorem[1]mechanicky poškozená strana, nečitelný text přirozenie uložie…[2]torzovité slovo, což […]text doplněný editorem[3]mechanicky poškozená strana, nečitelný text potřebieť jest, aby těchto šest věcí dolepsaných, životu potřebných, dobřě požíval vedlé miery svého přirozenie. Nebo budeš li jich zle požívati, ne ku potřěbě, ale k své libosti a žádosti tělesné, neopatrně, brzoť cíl zdravie tvého, než se domníš, přijde.
Tuto se píše, kterak život náš podoben jest k lampě
Nebo toto máš věděti, že život náš přirovnává se některak k lampě, kterážto hoří. V té lampě jestiť dvojie věc: jedna jest knot, kterýž hoří, druhá věc jest olej, ješto ten knot zapálený krmí v té lampě. Když jest v dobrú zpuosobu a mieru knot zpuosoben a olej, tak dlúho hoří, dokudž olej a knot statčí bez jiné překážky. A když knot a olej dohoří, tehdy lampa zhasne. Takové hořěnie jest jako život jejie. I řekl sem, když jest v dobrú zpuosobnú mieru knot a olej zpuosoben, neb se přihází, že olej přěsáhne mieru knotu hořiecieho. Tak mnoho oleje bude proti knotu, tak že knot utone v uoleji a zhasne prvé, než knot a olej spolu dohoří. Někdy také vietr lampu uhasí, někdy kámen nebo nětco jiného lampu rozbie tak, že svého hořěnie nedokoná, ale přěd cílem uloženým zhasne.
Tuto se vypisuje, v čem život človětčí záleží
Pak život človětčí záleží v horkosti a v mokrosti přirozenie. Dokudž ta horkost přirozená trvá, dotud život človětčí trvá. A když se obé podlé přirozenie dokoná, tehdy se život človětčí dokoná. A to jest jeho cíl přirozený, přes kterýžto dále sáhnúti nemuož. A tak die prorok v žaltáři: „Ustanovil si cíle jeho, kterýžto minúti nemohú“. A protož když člověk přirozeného cíle duojde, nemoha již dále přes ten cíl jíti, tehdy umře a zhasne jako sviece, když dohoří, bez přěkážky umře. Diem, onen spieše, onen déle, každý vedlé svého přirozenie, jako někto má viece té horkosti a mokrosti přirozené. A jakož, ktož má složenie těla svého lepšie, neb horší. Onen má tělo řidké, mdlé, onen husté, zsedlé.
Tuto se vypisuje, když chceš za stuol siesti, kterak se máš při jídle a při nápoji jmieti
Chceš li, ať by ti krmě, kteréž jieš a píš, ke zdraví přišly, máš siesti za svuoj stuol z dobrú myslí, svleka s mysli své hněv, tesknost, zlé aneb těžké myšlenie. A máš jísti a píti v dobré mysli. Neb častokrát přihází se, když jie a pí člověk ve zlé mysli, v hněvě a v zámutku, v tesknosti, svrže v tom mysl svú, že dobré krmě ve zlé se jemu obrátie. Ne že muož tak býti, že jako v jed se člověku obrátí, jako zase v dobré mysli v utěšenie a u veselí, že zlé krmě i jedovaté neuškodie. Neboť vypravují mudrci, že silné moci, silné mysli nenie nic nepodobné. Protož někdy velicí lidé znamenití z naučenie múdrých měli sú hudce a utěšenie při svém stolu aneb sedánie k stolu, nebo hudba dobrá převelmi mysl těší. A svobodnú ode všeho těžkého myšlenie, od hněvu a tesknosti činie, to o tom[…]text doplněný editorem[10]pokračování se nechovalo
